Aula

Na první straně máme 42 obrázků uvnitř troj-, čtyř- a pětiúhelníků, které mají některé strany zdvojené nebo ztrojené a každý mnohoúhelník má navíc na jedné straně šedou tečku. Na druhé straně máme mřížku 4×4 šestiúhelníků, které mají na některých stranách černá písmena. Kolem této mřížky je spousta šedých písmen, jsou zorientována tak, jako by svou spodní stranou ukazovala někam na mřížku, je v nich diakritika, malá a velká písmena a dvě písmena jsou dokonce mimo papír. Šedá písmena tedy nejspíš budou na závěr tvořit tajenku a budou se číst nějak využitím schématu uprostřed.Začneme s první stránkou. Obrázky pojmenujeme a zjistíme, že jsou seřazeny abecedně, jejich pořadí tedy nehraje roli. Dále přijdeme na to, že počet stran se započítáním jejich násobnosti odpovídá počtu písmen. Zdvojené a ztrojené strany navíc sedí na tímto počtem opakující se písmena ve slovech a pomůžou nám v tom, že písmena na strany napíšeme abecedně, bez diakritiky a po směru hodinových ručiček. Když si teď vypíšeme písmena, kde jsou šedé tečky, zjistíme, že je zde každé písmeno A–U právě dvakrát, což nám slova spáruje do dvojic a dvojice seřadí.

Podíváme se na druhou stranu. Šestnáct šestiúhelníků by nám mohlo připomenout TMOU 4! pastelky. Když je zkusíme “nastojato” přiložit na papír, průřezy krásně sedí – budeme tedy muset pastelky nějak na papír naskládat. Černá písmena kolem šestiúhelníků jsou abecedně seřazena po směru hodinových ručiček (stejně jako jsme popisovali obrázky), navíc jsou na pozicích, že se dají přečíst jako braillovo písmo (písmeno zde je = černá tečka, písmeno zde není = bílá tečka) – přečteme mezitajenku LATINSKE CTVERCE. Latinský čtverec je čtvercové schéma n*n, které v každém řádku i sloupci obsahuje všechna čísla 1 až n právě jednou. Množné číslo naznačuje, že jich zde bude víc, což ve spojitosti s vlastnostmi pastelek chápeme tak, že jeden latinský čtverec tvoří barvy a druhý jejich délky. (Protože máme v sadě každou kombinaci právě jednou, dostaneme dokonce ortogonální latinské čtverce.)

Nyní musíme najít spojitost mezi oběma stranami. Všimneme si, že obrázky jsou občas tvořeny podobnými množinami písmen mezi sebou (např. Kovy, krovky, výkřik, výroky) i s písmeny na šestiúhelnících (IK_RV_). V tomto případě sem dokonce můžeme doplnit O a Y tak, aby byla seřazena abecedně. Touto cestou se nám podaří doplnit pár písmen do schématu, ale pořád to neřeší otázku, jak naskládat pastelky. Na to si musíme všimnout, že tyto množiny písmen mají zajímavou vlastnost v barevném kódování, a to že na jedné pozici sdílí barvu. Takových možností je 4*4 a jednoduše se dají namapovat na pastelky (1. pozice = nejkratší pastelka, 4. pþozice = nejdelší pastelka). Vyřešíme tedy logickou úlohu, aby byly šestiúhelníky popsány abecedně těmito množinami a zároveň vlastnost “barva” i “pozice” tvořily latinské čtverce. Do schématu konečně jednoznačně naskládáme pastelky.

Teď už je třeba jen přečíst šedá písmena, k čemuž využijeme šedé tečky. Vezmeme dvojici slov, která má na šedých tečkách A (aula, baobab), zjistíme, v jakých množinách se nachází (zelená 3, žlutá 2), najdeme pastelky, které tomu odpovídají, podíváme se přes jejich hroty (či vrcholy, chcete-li) a za nimi na přímce vidíme správně zorientované šedé písmenko. Tímto způsobem přečteme tajenku Vrchol JV od Peregr kaple.